Kunžak

Obec Kunžak spolu s místními částmi Kaproun, Mosty, Suchdol, Terezín, Valtínov a Zvůle má 1450 obyvatel. Leží 15 km východně od Jindřichova Hradce směrem na Dačice v nadmořské výšce 575 m.

Jméno samo se objevilo poprvé roku 1288 v podobě Cunsek, což je starý tvar Königsecke. První část názvu Kuniges ( = Königs) znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot. Takže jméno Königseck znamenalo královský klín(výběžek, cíp). Král Přemysl Otakar se pokusil patrně založením Kunžaku vytvořit tímto "královským klínem" jakýsi klín do panství Vítkovců. Vedle nově založeného Kunžaku už dříve existovalo jeho nejstarší předměstí - Velké Podolí. Jméno Kunžak mělo během vývoje celou řadu podob: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak. Až od roku 1923 se nazývá Kunžak.

Kunžak vznikl na křižovatce obchodních cest. Jeho nejstarší částí je Velké Podolí, vedle něho teprve ve 13. století byla založena nová osada. Byla založena německými kolonizátory, ale v budoucnu má toto místo ryze český charakter. Za nejstarší dochovanou písemnou zprávu o existenci Kunžaku se pokládá latinsky psaná listina z 20. května 1288. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč. Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku. Král Vladislav II. udělil městu právo výročního trhu a povýšil jej na město. Dobytčí trhy se zde konaly až do roku 1948. Kunžak měl také právo várečné. Pivo se zde vařilo ještě na počátku 20. století. Kunžak měl i právo hrdelní, měl svůj soud i šatlavu. Hrdelní soud byl v Kunžaku až do doby císaře Josefa II. Roku 1556 postihl Kunžak velký požár. 16. století v době Zachariáše z Hradce bylo pro Kunžak zlatým věkem. Rozvíjela se řemesla, obchod. Byly založeny rybníky Komorník a Zvůle. 30ti letá válka přinesla zkázu, vojska plenila obce, vypukl mor, šířily se požáry. Kunžak málem zanikl. Oživení nastalo v 70. letech 17. století. Byl oživen obchod, tkalcovství, opraveny cesty. Chmurné 17. století skončilo pro Kunžak změnou vrchnosti. Novými pány se stal rod Podstatských z Lichtnštejna. V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů. Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia. Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel. V roce 1836 se zde poprvé hrálo ochotnické divadlo a hrálo se česky. Koncem 19. století se začala rozvíjet spolková činnost.

Dominantní památkou je gotický kostel sv. Bartoloměje založený kolem roku 1370. Kostelní věž pochází z roku 1556.

V parčíku u kostela je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, další barokní socha sv. Jana Nepomuckého je na mostě ve Velkém Podolí - nejstarší části obce.

Unikátem obce je kamenná kašna na náměstí pod školou vytesaná z jednoho kusu kamene, do které byla dřevěným vodovodem zavedena voda z pramene Javorka.

Pro Kunžak a okolní krajinu jsou typická i kamenná boží muka, z nichž některá jsou na původních místech, jiná byla přemístěna ke kostelu. Zde je také památník obětem 1. světové války se sochou Legionář od místní rodačky akademické sochařky Karly Vobišové-Žákové.